Apoštolské vyznání víry
Apoštolské vyznání (též Apoštolský symbol) je jedno ze základních vyznání křesťanské víry, které uznávají v podstatě všichni křesťané. Vznikalo mezi 2. a 9. stoletím. Zvláště užívané je církví na Západě. Trojitá struktura vyznání odráží základní nauku, kterou vyznání tvrdí, totiž v trojici osob v jednom Bohu.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho Jediného, Pána našeho;
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován umřel i pohřben jest;
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých;
vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího;
odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha Svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla a život věčný.
Amen.
Podle legendy apoštolové sepsali toto vyznání desátého dne po Ježíšově nanebevstoupení. Ač lze o původu této legendy pochybovat, přesto jednotlivé body nauky obsažené ve vyznání jsou přítomné v křesťanství již v době apoštolů, takže se lze domnívat, že počátky tohoto vyznání opravdu sahají do doby na konci 1. století.
Nejstarší podobou tohoto vyznání je zřejmě otázková křestní podoba tohoto vyznání u Hippolyta Římského (kolem roku 215). Současná podoba kréda pochází ze spisů Caesaria z Arles († 542). Toto vyznání bylo prokazatelně užíváno jako souhrn křesťanského učení pro kandidáty křtu v Římě.
